Spolek Klášter Chotěšov



Otázky

2.listopad 2005
Jiří Poslední

Při pravidelných prohlídkách v chotěšovském klášteře většinou po celé délce prohlídkové trasy přednáší průvodce. Jsou určité body v této trase, kdy se ze strany návštěvníků ozve určitá otázka na daném místě. V kapitulní síni jsou dotazy na opravu maleb na stropě sálu. V křížové chodbě konventu je častá otázka na počet řádových sester.

Při úvodním výkladu o výstavbě konventu se občas některý z návštěvníků zeptá na případnou možnost dalšího stavitele konventu. Touto otázkou se budu v následujících řádcích zabývat. Samozřejmě že vše co napíši, mám podloženo na odborné úrovni.

Budova konventu kláštera byla postavena v letech 1734 - 1756. Jako stavitel je označován Jakub Auguston mladší z Plzně, člen druhé generace slavné Italské stavitelské rodiny. Jakub Auguston ml. však umírá již v roce 1735. Otázka dalšího stavitele, či pokračovatele je tedy u tak rozsáhlé stavby zcela pochopitelná.

V dalších řádcích již čerpám z odborné přednášky pana Vratislava Ryšavého. Tuto přednášku připravil jako příspěvek historické konference o chotěšovském klášteře v roce 2002.

Jakub Auguston ml. jako projektant budovy konventu byl určen na základě slohové analýzy v roce 1956 Jiřím Hilmerem. Od té doby je Auguston jako autor budovy vážně přijímán. Svou kompozicí asi nejvíce připomíná klášterní budovu Benediktinského kláštera v Gotweigu u Vídně od arch. Jana Lukáše Hildebrandta. Zatím co v interiérech nejsou podstatné rozpory s Augustonovou estetikou, na vnějších detailech již toto nemůžeme s jistotou říci.

V německy psaném slovníku J. Dlabeče z roku 1815 se uvádí u hesla " COLUMBANI PETER PAUL " že tento z Milána pocházející stavitel měl stavět klášter v Chotěšově. Tento stavitel se pravděpodobně narodil roku 1682, usadil se v Roudnici, a tam také roku 1748 zemřel.

Jak se mohl tento stavitel dostat k práci až v Chotěšově na Plzeňsku? Nejstarší syn František Karel byl významnou osobností premonstrátského kláštera na Strahově v Praze, pod kl. jménem Dismas. Další syn Tadeáš měl být dokonce převorem strahovského kláštera. Souvztažnost Strahova a Chotěšova v otázce výstavby tak důležité stavební činnosti by tedy byla možná. Písemné prameny, které by Columbaniho v Chotěšově potvrzovaly, se však zatím nenašly. Osobnost Columbaniho v Chotěšově nelze vyloučit ani jako architekta přestavby Chotěšovského farního kostela v letech 1745 - 49.

Zachovaná kniha kostelních počtů poměrně podrobně tuto činnost zachycuje. Nejmenovanému staviteli bylo vyplaceno celkem 120 zlatých. Závěrem tohoto článku lze konstatovat, že Columbani je jako pokračovatel stavby konventu v Chotěšově pravděpodobný, ale přesvědčivé důkazy, jak písemné, tak i slohové stále chybějí. Přesto je třeba brát Dlabačovu informaci jako solidní a dále v této věci pátrat.

Od již uvedené konference (a tedy i tohoto příspěvku p. Ryšavého), uplynuly tři roky. Bohužel pátrání po osobě Columbaniho jako stavitele Chotěšova se nerozběhlo. Rozehrát takovou akci je věcí odborníků na patřičné úrovni, snad i formou objednávky. Je pak jasné, že finanční náklady s tímto spojené by hradil zadavatel. Je též pravděpodobné, že by šlo o práci několika let. Toto všechno jsou důvody, které organizace dobrovolníků těžko může ovlivnit. V příštím příspěvku se budeme věnovat nápisům v klášteře chotěšovském.

Použitá literatura : Sborník minulostí západoč. kraje č. 38.vyd. 2003.

Všechny články